Meč
pro jednu a půl ruky
Meč pro jednu a půl ruky
byl jednou z nejefektivnějších a nejuniverzálnějších
zbraní s dlouhou čepelí. Jeho jílec
je prodloužen natolik, aby se dal přidržovat levou rukou.
Přímá, široká a dostatečně dlouhá čepel měla většinou
šestiboký průřez. Záštita byla buď rovná
nebo ohnutá směrem k hrotu čepele. Tento meč, určený pro
pěší bojovníky, se začal v Evropě používat
začátkem 14. století. Teprve v 15. století byl přijat mezi
zbraně soubojové a od té doby se začal
objevovat i v honosném provedení. Jako bojová zbraň měl
jedenapůlruční meč svůj
význam zhruba do poloviny 16. století.